Výsledky letošní hnízdní sezóny sýčků obecných nejsou povzbudivé. Ornitologové z Ústavu biologie
obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické spočítali pouze 62 mláďat u 26 párů. Toto číslo je
podobné loňským součtům, což znamená, že se populaci kriticky ohrožené sovy zatím nedaří výrazně
posílit a stále v Česku balancuje na hranici přežití. Letošní rok vědce znepokojilo, že v téměř polovině
kontrolovaných hnízd zaznamenali neoplozená či zastuzená vajíčka. Na vině může být chladné
počasí, ale také příbuzenské páření, jež v malé a izolované sýččí populaci může způsobovat sníženou
schopnost reprodukce.
Druhou špatnou sezónu v řadě prožívají v Česku sýčci obecní. Zatímco rok 2020 byl pro sýčky velmi
úspěšný s 95 vyvedenými mláďaty díky nadbytku hrabošů, roky 2021 a 2022 ornitologové hodnotí jako
slabé. „Letos jsme v jádrové populaci v severozápadních Čechách spočítali jen 62 mláďat. Loni to bylo
56. Kvůli slabé loňské sezóně je letos málo nových samečků, kteří hnízdí poprvé, hledají svá teritoria
a samičky a posilují populaci. Zaznamenali jsme celkem 59 volajících samečků, loni to bylo 68 samečků.
Menší počet samců se promítl také do bilance hnízdění. Letos jsme spočítali jen 26 snůšek sýčků, o šest
méně než loni,“ vysvětluje Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z Ústavu biologie obratlovců AV ČR
(ÚBO AV ČR) a České společnosti ornitologické (ČSO).
Většina ze zjištěných hnízdění v severozápadních Čechách probíhala ve speciálních budkách pro sýčky.
„Z celkových šestadvaceti hnízdění bylo třiadvacet v budce, jeden pár zahnízdil v hnízdní věži pro
synantropní sovy a dva páry hnízdily v dutinách v budovách. Sýčci proto rádi využívají budky, které
vyvěšujeme do jejich teritorií a speciálně zabezpečujeme, aby se do nich nedostali predátoři, jako jsou
kuny, kočky a další,“ vysvětluje Martin Šálek.
Špatnou zprávou je, že v jedenácti hnízdech ornitologové zjistili neoplozená či zastuzená vajíčka
a některé snůšky dospělí sýčci zcela opustili. „Celkem 5 snůšek bylo kompletně neoplodněných či
zastuzených. Existují dvě pravděpodobné příčiny či jejich kombinace – chladné počasí v některé fázi
inkubace a vliv příbuzenského páření, které může vyústit ve sníženou schopnost reprodukce (tzv.
inbrední depresi). I když naše předchozí analýzy genetické variability sýčků zatím neukazují vysokou
míru inbreedingu (příbuzenského křížení), v malých a izolovaných populacích, jaké sýček v Česku má,
je páření mezi příbuznými nevyhnutelné a může být pro sýčka velkým problémem do budoucna, pokud
se přirozeně nepodaří posílit stávající populaci,“ dodává Martin Šálek.
Dříve nejpočetnější sova je teď tou nejohroženější
Sýček obecný patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy a s počtem zhruba posledních sto párů je
na pokraji vyhynutí. Dlouhodobým hlavním důvodem, proč sýček ubývá z české krajiny, je velkoplošné
intenzivní zemědělství, které vede ke ztrátě pestrosti krajiny i úbytku krajinných prvků, jež jsou pro
sýčky i další obyvatele krajiny zcela zásadní. Z naší dříve nejpočetnější sovy čítající desítky tisíc párů je
nyní sova nejohroženější, jejíž páry se počítají už jen na desítky.
I z tohoto důvodu byl pro sýčka v roce 2020 vypsán záchranný program pod záštitou Ministerstva
životního prostředí s cílem stabilizovat populaci na alespoň tisíc párů, zajistit její životaschopnost
a plošné rozšíření. „Aby se dařilo populaci stabilizovat a také posilovat, je potřebné úzce spolupracovat
se zemědělci, kteří jsou naši hlavní spojenci při ochraně sýčků a jejichž spolupráce si vážíme.
Domlouváme umisťování budek, berliček na louky, šetrnější hospodaření a zároveň zabezpečujeme
nebezpečné technické pasti, jako jsou napáječky pro dobytek či sudy s vodou, kde se mohou sýčci
utopit,“ popisuje Martin Šálek.
Nebezpečnou pastí jsou také prázdné sudy. „Při letošním monitoringu jsme na dně prázdného sudu
našli mládě sýčka, které ještě nedovedlo létat. Bez naší pomoci by se ven nedostalo a v sudu by
zahynulo. Zabezpečit sud přitom není složité. Jestliže nádobu nepoužíváme, otočíme ji dnem vzhůru.
Když ji používáme, umístíme do ní plovák, který může být z dřevěných prken či pěnový, a připevníme
pruh drátěného pletiva na okraj, aby případné oběti vylezly ven. Tak lze zachránit život nejen sýčkům,
ale i všem dalším živočichům, kteří by do sudu spadli,“ sděluje Martin Šálek.
Ochránci sýčků pravidelně navštěvují zemědělce i majitele pozemků, kde sýčci žijí, aby diskutovali, jak
sovy společně chránit. „Chceme zemědělcům vyjít vstříc a pochopit jejich životní situace spojené se
sýčkem. Také zmapovat faktory, které brání farmářům aktivně se zapojit do ochrany sýčka, a hledat
způsoby, jak zemědělce v ochraně sýčka podpořit,“ doplňuje Martin Šálek.
Úprava prostředí pro sýčky
Ornitologové letos ve spolupráci se správou silnic ve Středočeském a Ústeckém kraji zajistili
neobsekávání okrajů frekventovaných silnic v okolí hnízdišť sýčků. „Chceme tak snížit riziko, že sýčky
srazí vozidlo v průběhu hnízdění od května do července, kdy ptáci loví na posečených porostech.
A právě travnaté silniční příkopy v tuto dobu představují preferované loviště v jejich teritoriích. Ostatní
lovecké biotopy, např. pole a louky, jsou v době hnízdění zarostlé vysokou a hustou vegetací bránící
lovu kořisti. Domlouváme proto se zemědělci tzv. pásovou seč, při které vytvoří pro sýčka vyhovující
mozaiku posečených a neposečených ploch,“ popisuje Martin Šálek.
Sýčci – cestovatelé
Ochránci sýčků se zaměřují také na kroužkování mláďat a dospělců, které jim při zpětném odchytu
řekne více o dlouhověkosti, přežívání, stabilitě teritorií a rozptylu mláďat. „Na základě předchozích
studií se předpokládalo, že mladí sýčci se nejčastěji rozptylují do 10 km od místa narození a dospělí mají
dlouhodobá stálá teritoria. Naše výsledky tuto představu zpochybňují. Například při kontrole hnízdící
samice na Nechranicku jsme zjistili, že se jedná o ptáka kroužkovaného jako mládě v Hesensku
ve středním Německu, 256 km místa od místa narození! Jedná se tak o nejdelší přelet kroužkovaného
sýčka evidovaného v databázi Kroužkovací stanice Národního muzea,“ říká Martin Šálek.
Neméně zajímavým výsledkem je dálkový přesun dospělého samečka s dlouhodobým stabilním
teritoriem. „Tento pták byl kroužkovaný jako dospělý na Litoměřicku, kde několik let v páru úspěšně
hnízdil v budce. Při jarním monitoringu však byla lokalita (i přes několik kontrolních návštěv ornitologů)
neobsazená, a tak jsme se domnívali, že sýček nepřežil zimu. O to více jsme byli překvapeni, když nám
v průběhu června přišlo zpětné hlášení tohoto sýčka z jednoho sídliště v Mostu, 31 km od místa
kroužkování. Bohužel sýček zemřel, zřejmě po nárazu do skla či budovy,“ uzavírá Martin Šálek.
Počet mláďat sýčků:
• 2017: 37
• 2018: 43
• 2019: 66
• 2020: 95
• 2021: 56
• 2022: 62
Počet dospělých volajících samců sýčků:
• 2017: 65
• 2018: 59
• 2019: 56
• 2020: 62
• 2021: 68
• 2022: 59
Více informací: Martin Šálek
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Česká společnost ornitologická
salek@birdlife.cz
Poznámky:
Sýček obecný (Athene noctua) je malá sova velikosti hrdličky. Shora je sýček hnědošedý s velkými světlými
skvrnami. Charakteristická je pro něj také velká hlava se široko od sebe posazenýma žlutýma očima. Jeho
přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených
biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. V České republice je vázán prakticky
výhradně na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko
od pastvin, kde loví potravu – drobné obratlovce a také větší bezobratlé živočichy, které loví vyhlížením z posedu.
Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak
projevuje menším počtem vyvedených mláďat.
Původní dutiny ve stromech už v Česku k hnízdění prakticky nevyužívá. Sýček v ČR vytvořil i několik městských
populací, například v Teplicích a Ústí nad Labem. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské
okrsky. Ještě na začátku 20. století býval sýček naší nejrozšířenější sovou, nyní je na pokraji vyhynutí.
Za posledních 20 let se jeho počet snížil o 94 % na zhruba 100 párů. Proto byl pro sýčka obecného vyhlášen
záchranný program.