Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR při terénním průzkumu v severních Čechách zjistili, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron i na místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček. Pro tuto malou sovu, které u nás zbývá posledních 130 párů, je to extrémní nebezpečí.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství vydal povolení trávit hraboše 3. září 2020. „V reakci na to jsme zpracovali mapu s vymezením výskytu sýčka a snažili jsme se prosadit ochranné zóny. Mapa měla sloužit jako podklad pro rozhodnutí, kde jedy rozhodně nerozhazovat. Nyní jsme na těchto místech našli otrávené hraboše a hromádky granulí jedu. Sýček je kvůli tomu ve velkém ohrožení,“ říká Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Ornitologové při terénním průzkumu zaznamenali porušování pravidel aplikace rodenticidu, například otrávené neposbírané hraboše na povrchu půdy a nadměrné množství granulí v hromádkách na jednom místě. „Ukazuje se, že podmínky dané rozhodnutím ÚKZÚZ nejsou realistické, v praxi se často porušují a je tedy potřeba vyloučit používání jedu Stutox jako takového. Přesně po tom volají ochranářské organizace už od loňského roku,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Hraboši patří mezi častou kořist sýčků. Polykají je vcelku. Foto: Jiří Hornek
Hraboši přiotrávení Stutoxem jsou pro sýčky snadnou kořistí
„Sýčci polykají hraboše vcelku a současně jsou malí, mohou mít jen trojnásobek váhy hraboše. Riziko otravy je pro ně velmi vysoké,“ zdůrazňuje Vermouzek.
Šálek se domnívá, že populace hrabošů v severních Čechách zkolabuje do dvou měsíců. „Už nyní je vidět, že hrabošů značně ubylo. Všechna pole jsou zoraná či podmítnutá, hraboši se stáhli do silničních náspů a do dalších nezemědělských biotopů. Nicméně to už může být pozdě. Bohužel se obáváme toho nejhoršího – výrazného prořídnutí severočeské populace sýčků. Kriticky ohroženého druhu, pro který byl letos vyhlášen záchranný program a jehož populace nepřesahuje 130 hnízdních párů,“ vysvětluje Šálek.
Šálek zdůrazňuje, že ochránci sýčků se snaží se zemědělci komunikovat. „Chápeme jejich obavu, týkající se ztrát na ozimech. Rozhodně nechceme všechny zemědělce házet do stejného pytle a nadávat na ně. Mnohé naše aktivity můžeme realizovat jen v součinnosti s nimi. Ale alespoň minimální ústupky, tzn. zákaz aplikace rodenticidů v ochranných zónách hnízdišť a dodržování pravidel při aplikaci rodenticidů, by měly být jasně respektované,“ říká Šálek.
Na rozdíl od krajiny s velkými lány, v pestré krajině s remízky, alejemi a menšími polními celky nedochází k tak výraznému přemnožení hrabošů, také díky větší druhové bohatosti různých ptačích i savčích predátorů. „Toto řešení je, na rozdíl od aktuálního sypání jedu, dlouhodobým a udržitelným řešením, které bude mít řadu dalších pozitivních funkcí v ekosystému, včetně zadržování vody či zvýšení celkové druhové rozmanitosti zemědělské krajiny. Gradaci hrabošů predátoři sice úplně nezabrání, ale mohou výrazně snížit vrchol gradace, a tím významně snížit škody na polních plodinách,“ vysvětluje Šálek.
Více zde.