Konference Zoologické dny se bude v roce 2023 konat pod záštitou předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové. Záštitu převzala na žádost tradičního hlavního pořadatele Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který letos slaví kulaté výročí 70 let od založení.
Jak se měnila v posledních 20 letech naše společnost i sama věda, proměňovaly se též Zoologické dny. Z původního neformálního setkání zoologů organizovaného brněnskou pobočkou České zoologické společnosti se stala významná konference.
„Konference Zoologické dny je největším setkáním zoologů v České republice a na Slovensku. V roce 2023 se bude od 9. do 10. února v prostorách Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně konat po dvouleté covidové pauze již 52. ročník,“ vysvětluje její hlavní organizátor Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR). Konference se tradičně účastní stovky studentů, vědců a dalších odborníků zabývajících se zoologickým výzkumem a aplikací jeho výsledků. Spoluorganizátorem je Česká zoologická společnost a podle místa setkání zástupci přírodovědeckých fakult z Brna, Prahy, Olomouce, Českých Budějovic a Ostravy. Během dvoudenní konference se představí stovky příspěvků z aktuálních výzkumů, kterými se vědci jednotlivých institucí právě zabývají.
Deadline pro podání abstraktů na konferenci je 8. ledna 2023. Více informací k aktuálnímu ročníku je zde.
Ceny nejen pro studenty
Při příležitosti konání konference se rovněž udělují ceny za vědecky nejhodnotnější a nejnápaditější studentské přednášky a postery. Česká společnost entomologická dále udělí ceny za nejlepší přednášku/poster o hmyzu a Česká společnost ornitologická za nejlepší přednášku/poster o ptácích. ÚBO AV ČR při zahájení konference předá Ceny Jana Zimy a Jiřího Gaislera za význačné příspěvky k vědeckému poznání obratlovců.
„Nejdůležitějším aspektem této akce je možnost neformálního setkání řady lidí, které spojuje zájem o výzkum zvířat. Během dvou dnů získají účastníci jedinečný přehled o tom, co se u nás a v okolí v oboru děje a kam se třeba mohou ubírat jejich další pracovní kroky. Na konferenci každý rok zavítá cca 500 účastníků a doufáme, že ani letošní ročník nebude po vynucené pauze výjimkou,“ uzavírá Josef Bryja.
Záštita Akademie věd České republiky je čestná pocta udělovaná předsedou/předsedkyní Akademie věd České republiky vědeckým, kulturním, vzdělávacím a všeobecně prospěšným aktivitám pracovišť AV ČR, oborových vědeckých společností a dalších subjektů jako vyjádření podpory a zároveň jako signál vůči veřejnosti, že Akademie věd České republiky považuje akci za důležitou a hodnou pozornosti.
Udělení záštity zahrnuje formy převzetí garance, mediální partnerství, účast na vyhlašování akce, její možné spolupořadatelství a poskytnutí ochranné známky loga AV ČR pro účely prezentace této záštity na akci a v souvislosti s ní.
Více o udělení záštity zde: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/partnerstvi/Zastita-predsedkyne-AV-CR/
Založení Ústavu biologie obratlovců se datuje do roku 1953, kdy tehdejší Biologická sekce Československé akademie věd rozhodla zajistit v rámci pracovišť ČSAV vědecký výzkum obratlovců vytvořením samostatné Laboratoře. V roce 1964 laboratoř pod vedením Josefa Kratochvíla získala statut samostatného ústavu a vznikl tak Ústav pro výzkum obratlovců s centrálou v Brně. Pracoviště se věnovalo základnímu výzkumu ryb, ptáků a savců a v 60. a 70. letech minulého století se postupně vyvinulo ve významnou instituci těchto oborů respektovanou nejen v tehdejším Československu, ale i v zahraničí. V té době zde působili odborníci světového formátu – například Ivo Grulich, Jaroslav Pelikán, Radoslav Obrtel, Jan Zejda ve výzkumu savců, Karel Hudec ve výzkumu ptáků, Jiří Libosvárský, Stanislav Lusk a Milan Peňáz ve výzkumu ryb. Někteří pracovníci strávili v ústavu celý profesionální život, jiní byli zaměstnáni pouze na přechodnou dobu. V určitých obdobích zde působili i významní čeští vysokoškolští pedagogové, např. Jiří Gaisler či Zdeněk Veselovský. Někteří byli nuceni po roce 1968 emigrovat, ale uplatnili se vynikajícím způsobem na pracovištích na Západě (např. Milan Klíma, Antonín Velek, Jiří Lukáš). Pozoruhodná minulost ÚBO je i pro jeho současné pracovníky inspirativní výzvou. Základní vědecký výzkum v oblastech evoluční ekologie, vývoje biodiverzity či medicínské zoologie je nyní na špičkové mezinárodní úrovni.
Ústav, který má kromě svého sídla v Brně i detašovaná pracoviště ve Valticích a ve Studenci, se zaměřuje na všestranný vědecký výzkum zejména v oborech evoluční ekologie, biodiverzity aobecné ekologie. Jako modelové druhy pro tento výzkum jsou v největší míře využíváni volně žijící obratlovci a organismy, které s nimi vstupují do ekologických vztahů (např. paraziti, symbionti nebo složky potravy). Základní i aplikovaný výzkum, který v ústavu probíhá, směřuje k získání originálních poznatků o vztazích studovaných živočichů k prostředí a ke zdraví člověka a hospodářských zvířat a zároveň slouží k vypracování metod udržitelného využívání produkce populací a ochrany ohrožených druhů. Svou činností pracoviště přispívá ke zvyšování úrovně poznání a vzdělanosti a k využití výsledků vědeckého výzkumu v praxi. Získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace, vydává vědecké publikace (monografie, časopisy, sborníky apod.), poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení a provádí konzultační a poradenskou činnost. Ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje doktorské studijní programy a vychovává vědecké pracovníky.
V rámci předmětu své činnosti rozvíjí mezinárodní spolupráci, včetně organizování společného výzkumu se zahraničními partnery, přijímání a vysílání stážistů, výměny vědeckých poznatků a přípravy společných publikací. Pořádá domácí i mezinárodní vědecká setkání, konference a semináře. Zajišťuje infrastrukturu pro výzkum, včetně poskytování ubytování svým zaměstnancům a hostům anebo chovu experimentálních zvířat. Mezi činnosti ústavu patří rovněž popularizace vědeckých výsledků a pořádání akcí pro školy a veřejnost.