Střevní trakt různých populací goril západních nížinných obývají různá společenstva bakterií. Oproti tomu společenstva strongylidních hlístic byla mezi studovanými lokalitami spíše konzistentní. Ukázal to unikátní výzkum. Vědci při něm využili moderní sekvenační technologie, které jim umožnily získat přesnější výsledky, a tak mohli proniknout do komplexních vztahů obyvatel zažívacího traktu goril.
Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Masarykovy univerzity, ve spolupráci s kolegy z dalších českých i zahraničních institucí, se dlouhodobě zabývají studiem střevních společenstev u lidoopů, nejbližších příbuzných člověka. V publikaci uveřejněné v prestižním časopise Molecular Ecology se zaměřily na rozmanitost strongylidních hlístic a střevních bakterií u pěti populací goril nížinných obývajících Konžskou pánev. Expertky taktéž zajímalo, jaké jsou interakce mezi těmito dvěma složkami ekosystému střeva, a zda se tyto interakce liší napříč studovanými populacemi goril.
„Náš výzkum je unikátní, protože jsme zkoumali gorily z několika lokalit. Publikovaná data většinou pocházejí pouze z jedné lokality a těžko se tedy odhaduje, jak moc jsou výsledky obecné a zda platí pro daný živočišný druh,“ říká Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Toto se však při vyhodnocování dat ukázalo jako problematické, protože nikdo z českého týmu nebyl ve všech lokalitách zároveň. „Právě pro studii srovnávající populace z několika lokalit je velice důležité lokality dobře znát. Proto bylo zásadní, aby si všichni autoři sedli (v době covidu virtuálně) a popovídali, jak se lokality liší a poskládali takové malé puzzle z našich znalostí jednotlivých lokalit,“ popisuje Bethan Mason, studentka Masarykovy univerzity
Výsledky studie ukázaly, že zatímco spektrum hlístic je do značné míry podobné u goril ze všech lokalit, spektrum bakterií je pro každou gorilí populaci jedinečné. Ve všech lokalitách tým badatelů pozoroval interakce mezi několika druhy strongylidních hlístic a bakteriemi z čeledi Prevotellaceae a Rikenellaceae, které pomáhají odbourávat bílkovinné a sacharidové složky potravy.
„Předpokládá se, že bakteriální mikrobiom a společenstva strongylidních hlístic hrají zásadní roli ve fyziologii hostitele, nicméně o rozmanitosti těchto společenstev u volně žijících živočichů je známo jen velmi málo. Společenstva obývající střeva jsou velice komplexní a jsme pouze na začátku pochopení jejich fungování a náš výzkum nám k tomu může rozhodně pomoci,“ vysvětluje Bethan Mason.
Vědkyně vzorky analyzovaly za pomoci velkokapacitního sekvenování (High-throughput sequencning, HTS), což stále není standardní metoda v případě analýz parazitů, kteří jsou většinou detekováni pouze za pomocí mikroskopu či za pomoci Sangerova sekvenování. Vyhodnocení HTS dat je sice náročnější, ale poskytuje řádově mnohem lepší informaci o variabilitě parazitů.
Výzkum střev goril může pomoci i lidem
„Studovat střevní společenstva volně žijících zvířat je velmi zajímavé právě proto, že se o nich stále málo ví. Interakce mezi jednotlivými složkami jsou naprosto fascinující. Stále jsme teprve na začátku, například odhalujeme, mezi kterými organismy může docházet k interakcím, ale stále nevíme, co to znamená pro hostitele. Lidoopi jsou naši nejbližší příbuzní a spousta znalostí může být přenosná na člověka. Dnes už je jasný význam a důležitost bakteriálních symbiontů pro lidský a jakýkoli jiný organismus a vypadá to, že parazité mají také nezastupitelnou pozici a což může být právě způsobeno interakcemi mezi parazity a ostatními složkami ekosystému střeva,“ říká Barbora Pafčo.
„Gorila nížinná je kriticky ohrožený druh s pokračujícím úbytkem populací, což vyvolává rostoucí tlak na lepší pochopení ekologie a ochranářských hrozeb. Populace těchto goril jsou primárně ohroženy člověkem a jeho činností (přenos nemocí, destrukce habitatu, lov). Proto je výzkum společenstev tvořících střevní ekosystém a majících vliv na imunitu a zdraví populace zásadní i pro jejich ochranu,“ uzavírá Terence Fuh z World Wildlife Fund.
DOI: https://doi.org/10.1111/mec.16558
Kontakt:
Barbora Pafčo
Tel: 721 620 996