Horské mlžné lesy ve východní Africe připomínají ostrovy, které jsou rozmístěny v moři suché savany.
Z tohoto důvodu mají druhy žijící v těchto biotopech velmi fragmentované rozšíření. V průběhu posledních dvou miliónů let však mohly tzv. pleistocénní klimatické cykly způsobit dočasný kontakt dnes izolovaných lesních bloků a promíchání izolovaných populací. Naším cílem bylo rekonstruovat kolonizační historii krysy půvabné (Praomys delectorum), hlodavce přizpůsobeného životu v horských lesích. Testovali jsme dva alternativní scénáře: (1) výskyt sledu vikariantních událostí souvisejících s čtvrtohorními klimatickými změnami a postupnou fragmentací lesů; a (2) kolonizace z jediného původního místa výskytu díky opakované disperzi. Analýzy byly založeny na velkém vzorku recentně nasbíraných tkání pokrývajícím celý areál výskytu druhu. Kombinací genetických a morfologických přístupů jsme zjistili, že populace P. delectorum jsou geneticky diferencované podél severojižní osy areálu rozšíření, v souladu s předpokládanými vikariantními událostmi. Nejstarší fragmentace, která oddělila druhy do tří hlavních genetických linií, sahá až do počátku pleistocénu před 2 milióny let. Následné pleistocénní klimatické cykly (známé jako střídání dob ledových a meziledových) vytvořily současnou genetickou strukturu druhu.
Morfologická variace mezi geograficky strukturovanými populacemi pak může znamenat přizpůsobení se lokálnímu prostředí. Zjištěné výsledky přispívají k pochopení evoluce unikátního prostředí východoafrických horských lesů a k definici ochranářských priorit v této významné ale silně ohrožené oblasti světové biodiverzity.